30. Vnoučátka

Nádherná kapitola mého života. Často jsem říkávala, že už bych chtěla být babičkou. Když jsem jednoho dne kráčela s raketou z tenisu, potkala jsem kamarádku Pavlínu, která je mladší než já a vedla si za ručičku vnučku. Zase mě popadla má touha být babičkou a Pavlínka mi na to řekla: nojo, to si musíš rozplést ty copánky, odložit raketu, sundat kraťasy, udělat si drdol, vzít si vařečku a zástěru a budeš babička. Než jsem to všechno stihla udělat, oznámila mi má první dcera, že čeká miminko. A krátce na to přišla s oznámením třetí dcera. A krátce na to i prostřední dcera. Má radost a radost naší rodiny byla obrovská. A pak to propuklo. Vnoučátka se do mého života přihrnula jak lavina. Holčička, kluk, kluk a netrvalo dlouho a přišla ještě jedna holčička. Od té doby je můj život jedno velké dobrodružství (před tím byl sice taky, ale úplně jinak). Dvě vnoučátka mi říkaj Táňo, další vnoučátko mi říká babičko Táňo a poslední vnoučátko mi říká Kačenko.

“Já nejsem Kačenka. Já jsem babička. Babička Táňa”, povídám čtvrtému vnoučátku. Po chvíli se ozve zvonivý hlásek: “Kačenko babičko Táňo”!

Miluju je. A často a ráda o svá vnoučátka pečuji, takže naprosto, milé maminky chápu, jak je náročné pečovat o něco tak nekonečně nabitého vesmírnou energií, bez možnosti vypnutí, dvacetčtyřihodindenně. To třeba jdete s vnoučátkem na WC a vnoučátko vás vypoklonkuje s tím, že tam chce mít soukromí. Poté usednete na WC vy a vnoučátko vám oznámí, že tam bude s vámi, abyste se tam sami nebáli. Nebo třeba uděláte oběd a myslíte si, že si ho v klidu sníte. Než začnete jíst, vůbec vás nenapadne, že vnoučátko potřebuje k obědu spoustu věcí, pro které se neustále zvedáte, nahýbáte, natahujete a po obědě si pozvete nejlépe uklízecí firmu. Nebo voláte kamarádce. Vnoučátko vám neustále tahá ruku, ve které držíte mobil. Do toho huláká, že potřebuje pít, kreslit, čůrat, že si chce povídat a stavět kostky. Loučíte se s kamarádkou, že se ozvete jindy. A pak zjistíte, že jste se s kamarádkou neviděly už rok. No a spaní s vnoučátky je taky super záležitost. Po náročném dni si myslíte, že vnoučátka usnou v sedm. Ale ony právě v sedm dostanou další dávku vesmírné energie a vidina spánku je v nedohlednu. Nakonec usnou. Usnete i vy. V průběhu noci vám dochází, že ve vašem nose je prstik, kterej není váš, že ty modřiny na nohou jsou od těch prťatých nožiček, které nejsou vaše, že na vaši hlavě máte vytrhané vlasy a ráno koukáte do zrcadla na něco úplně zmuchlaného a nevyspalého. A za vámi se ozývá líbezný hlásek oznamující, že má hlad, že chce čůrat, kdy půjdeme ven, kde je maminka, proč prší, že má polité triko a tohle nepapá.

Prožívám neskutečně krásné chvíle a těším se na páté vnoučátko do vnoučátkové party.