2. Puberta

Puberta je fajn. Jéjej, ta je fajn. Ovšem fajn pro puberťáka, nikoliv pro okolí.

Do všeho jsem šla po hlavě. Několik let jsem chodila na gymnastiku, s bráchou jsme chodili do modelářského kroužku, učila jsem se hrát na kytaru, neustále byla do někoho zamilovaná a pod postelí jsem chovala šneky. V létě jsme jezdili k moři a k babičce do Nové Bystřice a zimu jsme trávili na horách. Milovala jsem rychlou jízdu na lyžích a roznožky na skokanském můstku, které mě učil můj starší brácha. S úžasnými rodiči jsme jezdili často na výlety, tatínek hrál loutkové divadlo(předchůdce Divadla Rozmanitostí v Mostě) a maminka byla výborná kuchařka a organizátorka úplně všeho.

Když se blížil konec školní docházky a výběr povolání, mé spolužačky se toužily stát: letuškou, zdravotní sestřičkou, pančelkou apod.. Když došla tahle těžká otázka ke mně, hluboce jsem se zamyslela a celé třídě a našemu třídnímu sdělila, že bych chtěla být automobilovým závodníkem.  Náš třídní František byl moc fajn člověk, ale občas se mnou nesouhlasil a dostávali jsme se spolu do menších sporů. Třeba koncem dubna, kdy se připravoval první máj (pro mě nejnudnější den v životě, kdy jsem vůbec nechápala význam průvodu s mávátky a posun centimetrovými kroky k nějaké tribuně), nás náš třídní seznamoval s plánem, kdo, s kým, kde apod., no a já se bezelstně zeptala, jestli je ten průvod povinný.

No takhle rozčíleného Františka jsem ještě neviděla. Křičel a rudnul, mával rukama a pořád dokola mi něco vysvětloval, až konečně zazvonilo a byla přestávka a já pečlivě pomalovala topná tělesa křídou, protože MY jsme na topení sedávat nesměli, ale František si na něj při výkladu látky sedal pravidelně. Po přestávce jsme měli hodinu matematiky a přišel třídní František a sedl si na topení...... Pruhy na šedých kalhotách se nedaly přehlédnout. Ha. To máš za to. A do průvodu jsem nešla. Nahlásila jsem, že jdu s gymnastikou a poprvé v životě si užívala úplné svobody v den lásky čas a byla šťastná jako blecha, že si tento den dělám co chci. A od té doby první květny miluji.

No a jinak jsem se nakonec rozhodla, že si podám přihlášku na konzervatoř nebo na pedagogickou školu.

Vlastně ani nevím jak jsem se ocitla na střední průmyslové škole strojní.