18. Projekty a první svatba

„Mamí, máme udělat něco pro někoho a když to bude zajímavý, tak nás třeba vyberou a uskutečníme to“, řekla jednou Kačenka po příchodu ze střední školy.

„Tak to udělejte pro děti z dětského domova, aby to bylo zajímavé, tak třeba putujte po planetách a pozvěte si pana Remka a jeďte s ním do Prahy do hvězdárny“, odpověděla mamí.

„A kdo je Remek?“

Tak se Kačenka s pětičlenným týmem svých spolužaček za podpory programu „Make a Connection“ pustila do projektu putování po planetách.

Záměr studentek zaujal našeho někdejšího kosmonauta Vladimíra Remka natolik, že osobně přijel a uspořádal dětem besedu. Ukázal stravu, kterou jedl ve vesmíru, odpovídal na řadu otázek a pozval čtyři studentky s paní učitelkou do Štrasburku a dětskému domovu v Mostě poskytl sponzorský dar.

Pěkná akce a já byla na Kačenku pyšná.

Byly jsme tým, parta, která si pomáhala i když se holky pomalu vydávaly do světa a začínaly žít vlastní životy. Lucinka vystudovala jednu vysokou školu a vrhla se na další, japonština jí šla tak dobře, že pravidelně jezdila do Mostu a tento předmět vyučovala na střední škole, kterou „postavila" již zmíněná paní ředitelka Vlaďka, s níž jsem se skamarádila a která i mně umožnila pracovat na nově vzniklé škole v roli asistentky.

Před mým nástupem na Střední školu diplomacie a veřejné správy jsem absolvovala kurz MŠMT ČR a získala Certifikát projektového manažera Evropských Strukturálních Fondů.

„Holka, ty kdybys šla na vysokou školu, tak už máš nejmíň tři tituly“, říkávala mi občas moje úžasná maminka, když jsem jí dávala k nahlédnutí další Certifikát.

Bavilo mě poznávat nové a nové věci a být součástí nových projektů. Cítila jsem se svobodná ve svých rozhodnutích, které mě posouvaly dál.

Nejdůležitější ze všeho pro mě vždy byla a stále je moje rodina. Pouto, které jsme si vzájemně vytvořily je neuvěřitelně silné. Láska, pochopení, pokora jsou slova, která naše spojení plně vystihují.

Jezdili jsme společně na dovolené a připojili se k nám i kluci mých holek. Vymýšleli jsme různé akce a legrace a myslím, že jsme si všichni společné chvíle užívali.

Ve stejném roce, kdy moji krásní rodiče slavili zlatou svatbu, přišel jeden kluk jedné mé holky a požádal mě o jednu ruku mé dcery.

A tak byla svatba. Krásná, překrásná, romantická svatba na romantickém zámku.