1. Začátek

Narodila jsem se v malém městečku Hrob. Krásný, rychlý, překotný domácí porod. Zárodek k přirozeným porodům.

Dítko jsem byla rychlé, překotné, veselé, spontánní.

Když mi byl rok, měla jsem, z ničeho nic, zlomenou klíční kost. Ve třech letech jsem na dovolené využila momentu, kdy moje maminka šla pro vodu a sama samotinká jsem se vypravila do 3 km vzdáleného městečka Nové Bystřice, kde bydlela moje babička a můj děda. Cestou jsem trhala kytičku pro babičku a těšila se, jak jí překvapím. Asi po jednom kilometru mé dobrodružné cesty, zastavilo auto, ve kterém byly krom dvou dospělých i malé děti, čímž se posílila má důvěra, takže jsem hned vyklopila, kam mám namířeno a k mé radosti pan řidič mou babičku i dědu znal(byl to místní učitel), tak jsem se zbylé dva kilometry svezla autem. No, asi si umíte představit TU RADOST u babičky a dědy, můj následný transport zpět do rekreační oblasti Osika, kde už byly policejní auta a všechno vzhůru nohama.

Můj další dětský svět bylo vylézt co nejvýš na strom, stát co nejblíž propasti, jezdit co nejrychleji na kole, prolézat kanály, domů, do čtvrtého patra lézt výtahovou šachtou, venku hrát na indiány, být Vinnetou a krást ve sklepě brambory, střílet z kuše, hrát s klukama fotbal, kouřit před kinem a sejít se s mou dodnes nejlepší kamarádkou Janou a Alenkou.

V době školní docházky se ve mně probudily mateřské city a jakmile se v našem domě narodilo nějaké miminko, hned jsem tam zvonila, jestli bych mohla s miminkem pomáhat. Odvozila jsem v kočárcích všechny děti z baráku, koupala jsem je a hrála si s nimi. V té době se narodilo miminko mé nejoblíbenější sestřenici Janě a můj prostor pro péči o miminko byl obrovský a dodnes jsme(s již dospělým miminkem) v nepopsatelném spojení.

V té stejné době ke mně přicházely i první zmínky o bylinkách a jejich vlastnostech, společně s mým úžasným dědečkem, který byl: pošťákem, holičem, tajemníkem národního výboru, bylinkářem, skvělým houbařem a ještě k tomu všemu vypaloval bradavice, jsem chodila na kopřivy, mateřídoušku, březovou kůru, na různé kořeny a květy apod., a v té době vznikl můj první herbář.

A jak tak vzpomínám na mého dědečka a bylinky, vnutila se mi vůně lípy a jdu si udělat lipový čaj.

Přeji všem krásný den.